Name: RYZLINK RÝNSKÝ | odrůdové | polosuché | 0.5 l
Price: 49 CZK
Availability: InStock

Popis

RYZLINK RÝNSKÝ | odrůdové | polosuché | 0.5 l

Původní volně rostoucí réva lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris) vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí.

Díky její velké heterozygotnosti mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné (Vitis vinifera subsp. vinifera), ať již samovolným křížením, nebo jako kultivary šlechtěním.

Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v Česku v současnosti patří zejména:

Aurelius
Druh bílého vína
Irsai Oliver
Muškát Othonel
Müller Thurgau
Neuburské
Pálava
Primitivo / Zinfandel / Vranac
Rulandské bílé
Rulandské šedé
Ryzlink rýnský
Ryzlink vlašský
Sauvignon
Sylvánské zelené
Tramín červený
Veltlínské zelené
Veltlínské červené rané

Aurelius

Aurelius je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), která vznikla křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský a byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou a Ing. Františkem Zatloukalem.

Josef Veverka zahájil šlechtění v roce 1953 ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích, odkud však musel v roce 1959 z politických důvodů odejít.

Ve své práci pak pokračoval ve Šlechtitelské stanici v Perné u Mikulova. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsaná v roce 1983.

Odrůdu je možné pěstovat ve všech českých i moravských vinařských podoblastech.

K jejímu rozšiřování došlo zejména po kalamitních mrazech v roce 1985, kdy poměrně dobře přezimovala.

Nejvíce se pěstuje v Mikulovské vinařské podoblasti. Podíl vinic v ČR činil roku 1999 pouze 0,1 %, roku 2010 již 0,28 %, průměrné stáří vinic r. 2010 bylo 14 let.

Vzhledem k dosavadním velmi dobrým pěstitelským zkušenostem s touto odrůdou lze očekávat, že její zastoupení zejména v moravských vinicích nadále poroste. Na Slovensku byla vysazena roku 2007 na 7,5 ha.

Udržovatelem odrůdy v ČR je Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo a.s. a Ing. Miloš Michlovský.

Vína odrůdy Aurelius jsou v gastronomii využívána podobně jako vína RR. Jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže.

Kabinetní vína jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům a lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběry se hodí k pstruhům a různým úpravám jiných ryb. Sladké výběry dobře ladí s dezerty.

Chardonnay

Název odrůdy je odvozen od názvu obce Chardonnay, nacházející se v Burgundsku, v departementu Saône-et-Loire na východě Francie.

Termín samotný má původ v latinském „Cardonnacum“, v překladu „území ve vlastnictví muže jménem Cardus“ a vznikl někdy koncem Římského období. Zároveň ovšem také znamená „místo, zarostlé bodláky“.

Oblast Mâconnais, kde leží obec Chardonnay, tak může být místem, odkud se odrůda rozšířila do celého světa, i když někteří ampelografové označují za místo původu odrůdy (též burgundskou) oblast Chablis.

V gastronomii lze vína kombinovat s rybami, mořskými plody, bílým masem a těstovinami, hodí se k měkkým sýrům s bílou plísní, paštikám a bílým omáčkám.

Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky.

Zejména pstruh na másle je v kombinaci s Chardonnay jedinečný.

Základní Chardonnay „Petit Chablis“, mnohdy nazývané ústřicové víno, se hodí k stejnojmennému pokrmu, který nechybí na žádné francouzské štědrovečerní tabuli.

Plnější vína jsou vhodná v kombinaci s mírně upraveným hovězím a vepřovým masem. Vyzrálé přívlastkové víno k bažantovi a k divočině.

Irsai Oliver

I když se lze setkat i s přívlastkovými víny, nejčastěji se hrozny odrůdy používají k výrobě vín jakostních.

Často nalézají uplatnění též při výrobě burčáků; pro tento účel se hrozny sklízí již koncem srpna.

Vhodným způsobem výroby je silně reduktivní technologie, ta umožňuje zachování dostatečného obsahu kyselin a zvýraznění muškátového aroma.

Takto vyrobená vína jsou vhodná ke konzumaci v období prosinec–květen.

Doporučeno je používat pro uchování charakteru vína plastových zátek, které jsou u vín podobného charakteru rozšířené.

Macerace hroznů před kvašením se příliš nevyužívá, spíše se setkáme s řízeným kvašením a s aplikací enzymů.

Velmi často se víno IO užívá do směsí s víny vyšší acidity, vhodné je cuvée s Ryzlinkem vlašským.

Jako čisté, odrůdové, nepřívlastkové víno má sklon k oxidaci, stárne rychle a není vhodné k archivování.

Původně byl IO rozšířen jako stolní odrůda, ale jako taková má řadu nedostatků, především vzhled a transportabilitu.

Barva typového odrůdového vína je světle žlutá, vůně muškátově kořenitá, chuť muškátová, méně plná, krátká, někdy s hořčinkou, vína mívají nízký obsah kyselin.

I když je vhodnost k archivaci malá, dobře ošetřené přívlastkové víno vyšší acidity vydrží zrát v lahvích i několik let, při dlouhém ležení se zvýrazňuje kořenitá chuť, ale vína poměrně snadno hořknou.

Muškát Ottonel

Vína MO mohou být plná a harmonická, pokud mají příznivý obsah kyselin a jsou reduktivně vyškolena s co možná nejnižším stupněm oxidace.

Ale často se setkáváme s víny přívlastkovými z přezrálých hroznů, která postrádají přiměřenou aciditu a alkohol, jsou široká, s vyššími barevnými odstíny a s hořkým odchodem.

K dosažení vysoké jakosti vína musí mít vinař dostatečné technologické zkušenosti.

Dle zkušeností z Rumunska (Murfatlar) nebo z Rakouska (Burgenland) je možné vytvořit z přezrálých hroznů vynikající přírodní dezertní vína s vysokým obsahem zbytkového cukru.

Muškátová vína mohou být suchá (Alsasko, Tunisko, Samos, Navarra, Lazio) nebo sladká (Itálie, Francie) či dokonce velmi sladká (Navarra, Samos, francouzské AOC Beaumes-de-Venise a Frontignan,

Maďarsko, Austrálie). Tato vína jsou vždy smyslná a mají silné kouzlo. Vína, vyrobená v ČR, mají obvykle světle žlutou barvu, provází je jemná, muškátová vůně, v chuti jsou jemná, lehká, kratší.

Ve vůni a chuti můžeme hledat růži, muškát, u přívlastkových vín med, citrusy, pryskyřici, toastové aroma.

Víno není obecně příliš vhodné k archivaci, i když se vyskytnou vzácné výjimky, které si několikaleté zrání na láhvi zaslouží.

V dobrých ročnících mohou být vína velmi plná se zbytkem cukru, proslulá jsou například slovenská vína z lokality Modra.

Muller Thurgau

Při velkých sklizních, které se dají snadno docílit, je víno řídké a nahořklé.

Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno, které je nejlépe pít jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu.

Současně by mělo mít k ostatním látkám přiměřený obsah kyselin, s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku.

Pro udržení svěžesti a aroma vína je vhodné kvašení v chladnějších podmínkách (15–18 °C).

V dobrých ročnících, při vysoké cukernatosti, je třeba dávat pozor na obsah kyselin, příliš nízký obsah v bobulích se negativně projeví na kvalitě vína.

Bohužel se konzumenti stále setkávají i s víny širokými, plochými, málo aromatickými či s hořkou dochutí, což vše je výsledkem popření základních technologických poznatků o této odrůdě.

Takto vyráběná vína zatlačila tuto jinak cennou odrůdu do pozadí. Naštěstí se již opět blýská na lepší časy a lze se setkat i s víny vynikajícími.

Typické odrůdové víno by mělo mít světlou barvu se zelenožlutým odstínem, muškátovou vůni s ovocnými odstíny (kopřivově-broskvovými) a svěží chuť s nižší aciditou.

Ve vůni a chuti můžeme hledat travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit. Víno se obvykle déle nearchivuje, výjimkou jsou reduktivně školené přívlastky.

Víno MT je rovněž vhodné do různých cuvée, zvláště s pozdně zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin.

Spolu s Ryzlinkem vlašským a Veltlínským zeleným tvoří „Müllerka“ základ našich známkových vín.

Neuburské

Neuburské se nejčastěji zpracovává v kategoriích jakostní víno, kabinet a pozdní sběr.

V nejlepších letech lze z hroznů odrůdy získat víno v jakosti výběr z hroznů. Snahou bývá zvýraznění aromatického charakteru vína a přitom zachování chuťové plnosti.

Vhodná je technologie odkalení moštů a kvašení s ušlechtilými kmeny kvasinek za teploty 20–22 °C, dobrá je přísně reduktivní technologie, která zachová svěží charakter vína a obsah kyselin.

Kvalita mladého vína bývá průměrná. Vyšší a zajímavější kvality je dosahováno ležením vína na lahvi.

Víno se ležením zaplňuje a přibývá buketních látek červeného ovoce, zvyšuje se viskozita vína a vzrůstá sametový dojem v ústech.

Dochuť vína je harmonická, neutrální a dlouhá. Z průměrného mladého vína se stává často přitažlivé, lahvově zralé víno neutrálního typu.

Odrůdová vína jsou obvykle světle zelenožluté, u vyšších přívlastků zlatožluté barvy,

Vůně je jemná muškátová až kopřivově broskvová, při zrání v láhvi malinová. V chuti jsou vína harmonická, extraktivní, středně plná až plná, hebká, viskózní, s nižším obsahem kyselin, mají květinově-ovocitý charakter s nenapodobitelně pikantní, mírně nahořklou skořicovou chutí.

Ve vůni a chuti můžeme dále hledat ořechy, maliny, smetanu. Víno je vhodné ke střednědobé archivaci. Lahvově zralá vína tvoří výrazné druhotné buketní látky, hodí se k delšímu posezení.

Pálava

Pálava je vhodná pro výrobu jakostních a výběrových vín až po kategorie výběr z hroznů a bobulí.

Protože se jedná o aromatickou odrůdu, je možno využít více technologických postupů zpracování hroznů.

Lze zvolit přísně reduktivní technologii výroby za účelem dosažení svěžích, dobře pitelných vín (jakostní vína a nižší přívlastky).

Lze také využít krátkodobé macerace rmutu za řízené teploty (vyšší přívlastky), čímž se uvolní větší množství aromatických látek a vína jsou mohutnější a plnější s výrazným aroma.

V tomto případě je vhodné ponechat vyšší obsah zbytkového cukru, který zvýrazní aromatický charakter a chuťovou plnost. Výběrová vína jsou vhodná i na střednědobou archivaci.

Typový charakter vín je podobný vínům odrůdy Tramín červený, ale kořenitá plnost bývá nižší a naproti tomu acidita poněkud vyšší. Aciditu je každopádně nutné zachovat pro příjemné vyznění.

Vína bývají obvykle zlatožluté barvy, ve vůni jsou aromatické látky Tramínu, tedy růží, doplněné o vanilkové tóny, chuť je plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu.

Ve vůni a chuti můžeme hledat koření, muškát, vanilku, mandarinky.

Primitivo

Primitivo (v Itálii) neboli Zinfandel (v USA), uváděná i pod dalšími názvy, je odrůda vinné révy s modře zbarvenými bobulemi.

Původně se mělo za to, že jde o několik různých odrůd, pomocí genetických analýz však bylo zjištěno, že jde o jediný typ původem z chorvatské odrůdy Crljenak kaštelanski, známé již v 15. století.

Víno je tmavé a dozrává brzy, z čehož zřejmě pochází i jeho italský název. V Itálii se sklízí již od půlky srpna nejpozději do poloviny září.

Další názvy této odrůdy jsou Vranac, Zagarese a jiné

Rulandské bílé

Na celém světě patří vína Rulandského bílého mezi klasická.

K tomu, aby byly splněny předpoklady pro takové ocenění, nesmějí být výnosy příliš vysoké a vyzrálost hroznů musí být alespoň kvality pozdního sběru.

Při nadměrném výnosu nebo u nedozrálých hroznů jsou vína hrubá, tvrdá, prázdná a žádným ležením se nezlepší. RB je vhodné pro tvorbu výběrů z hroznů, ale také výběrů z bobulí i botrytických výběrů.

Současně je to výborná surovina pro šumivá vína (například v Alsasku) a také pro zrání v barikových sudech (Bádensko).

Kyselina vín těchto vyšších kategorií je zralá, což zvyšuje přitažlivost a při řízeném kvašení se v nich zachovají i jemné květinové vůně.

Ležením se taková vína ještě více zaplňují a získávají na viskozitě, jejich barevné tóny se zvýrazní.

Typická odrůdová vína jsou světle žlutá až zlatavě zelenožlutá, jemné květinové neutrální vůně, u vyzrálého vína chlebnaté.

Chuť je plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní.

Ve vůni a chuti můžeme hledat hrušky, broskev, červené ovoce, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku, máslo, vanilku, jemnou kouřovou příchuť, citrusové plody a lipový květ. Acidita by měla být svěží, příjemná, ne příliš drsná, jako někdy u mladých vín.

Vína jsou vhodná k dlouhodobé archivaci.

Rulandské šedé

Od vín „Rulandy šedé“ se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti a mírnější chlebnatosti.

K dosažení typických charakteristik je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše.

Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami.

Jejich obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vytvořit až růžový odstín.

Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti, a to za předpokladu dostatečně vysokého extraktu.

Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým „Pinot grigio“ z vysokých sklizní v oblasti Veneto a výborně uspěli u mladých lidí, zejména v Německu.

Rulandské šedé se v menší míře rozšířilo i v zámoří, odkud přicházejí vína výrazně ovocných vůní.

V některých oblastech, jako je například rumunský Murfatlar, Krym a Bádensko se získávají pozdní sběry s vysokým zbytkem nezkvašeného cukru.

Vína pak mají chlebnaté tóny připomínající tokajské výběry. Z tohoto důvodu se používalo v Alsasku dlouho pro odrůdu synonymum Tokyaer.

Charakteristická vína RŠ jsou zlatožlutá (někdy s již zmíněným růžovým tónem), neutrální vůně s ovocnými tóny, chuť je plná, hebká, s vysokým extraktem, s vyšším obsahem glycerolu a alkoholu, víno je harmonické, vláčné, s utlumeným působením kyselin, dochuť je dlouhotrvající.

Ve vůni a chuti můžeme hledat pomeranč, grapefruit, meruňky, oříšky a med, kouřové a máselné tóny, koření, botrytické tóny, chlebnatost, jablka, hrušky, mango, květiny, kozí pysk, ale i kakao, vanilku či včelí vosk.

Vína vyšších přívlastků mohou svým projevem někdy připomínat až tokajské výběry. Odrůdová vína jsou vhodná k archivaci, mohou několik let vyzrávat.

Ryzlink rýnský

RR je předurčený k výrobě kvalitních odrůdových vín, nesoucích jasný odraz „terroir“.

Předpokladem je vynikající zdravotní stav hroznů a aromatická zralost.

Mošt se nechá spontánně prokvasit při 18–22 °C, vína ze spontánního kvašení mají pomalejší vývoj chuťových a aromatických látek, ale poskytují vysokou kvalitu extraktu, chuti a vůně.

U vyšších přívlastků je možno použít technologii s využitím čistého kmene kvasinek a kvašení při běžných teplotách. Důležitá je práce se zbytkovým cukrem, aby se předešlo vysokému obsahu alkoholu a byla dosažena harmonie chutě a vůně.

V chuti vín RR hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech.

Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní.

Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku.

Typická vína RR jsou světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny.

Široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, květinové, typická vůně je po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy,

z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena.

Chuť přechází od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně peprně kořenitě říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti.

Ve vůni a chuti můžeme hledat broskev, zelené i žluté jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ.

Chuť je zvýrazněna pikantní kyselinkou, někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem.

Odrůda je považována za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí, má vyšší nároky na polohu. O vínu RR se říká, že je to víno králů a král vín.

Víno dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu, protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nižších nočních teplot se slunečnými dny.

Poskytuje ve všech jakostních stupních vína s přívlastkem, především však kabinet a pozdní sběr.

Výběr z hroznů a výběr z bobulí dává jen v nejlepších letech a při cílené agrotechnice, ale lze se setkat i s víny ledovými. Vhodnost vín RR k dlouhodobé archivaci je známá.

Ležením v láhvi vína dosahují špičkové zralosti, mohou se však objevit postupně intenzívnější tóny petrolejové.

Kompletní nabídka vín na HRANATEVINO.CZ >>>>

Další informace

Hmotnost	0,6 kg
Rozměry	0,75 cm

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Košík

vin. Pavlovín | RYZLINK RÝNSKÝ | odrůdové | polosuché | 2022 | 0.5 l PET lahev

Popis